Hluboká žilní trombóza – stav, který může v těch nejtěžších případech vést k plicní embólii a zástavě srdce. Současný hektický způsob života znamená také stále se zvyšující potřebu cestovat na delší vzdálenosti – za obchodem, prací nebo jen z potřeby poznávat jiná místa a jiné zvyky. Mějme však na paměti, že mnohahodinové cesty letadlem, autem či vlakem mohou být příčinou zdravotních potíží, kterým lze jednoduchým způsobem předcházet...

V roce 2000 vzrušil veřejnost případ mladé 28leté ženy, která zdánlivě bez příčiny zemřela krátce po přistání na londýnském letišti po více než dvacetihodinovém letu. Posléze bylo zjištěno, že se jí v úzkém prostoru sedačky vytvořila v noze krevní sraženina, která ucpala srdeční tepnu a následně způsobila zástavu srdce. Odborníci, zabývající se komplikacemi spojenými s krevním oběhem, začali tento stav nazývat syndromem turistické třídy. Svoji roli při vzniku krevní sraženiny hrají ruku v ruce s nedostatkem prostoru také další faktory jako nedostatek pohybu, dehydratace způsobená nedostatkem tekutin, konzumace alkoholu nebo kouření.

Několik informací o příčinách vzniku hluboké žilní trombózy

Použití kompresních podkolenek či punčoch má své nezastupitelné místo při předcházení projevům žilní nedostatečnosti dolních končetin. Při správně zvolené velikosti působí stlačení a tím i zúžení rozšířených žil, což vede ke zrychlení cirkulace krve v žilním řečišti od kotníku směrem nahoru k lýtku. Během dlouhé cesty se tak účinně zabrání otékání nohou, zvýší se okysličení svalů a dochází k odbourávání tvorby kyseliny mléčné, která způsobuje únavu organismu.







Mnohdy svůj rychlý způsob života ani změnit nedokážeme, ale můžeme se alespoň přičinit o to, abychom zmírnili jeho negativní aspekty a posílili své zdraví. I když jen tím, že si před dlouhou cestou natáhneme zdravotní kompresní podkolenky.


Příčinou hluboké žilní trombózy je tvorba krevní sraženiny uvnitř žíly, která žilní řečiště ucpe. Krev nemůže v tomto úseku přes vzniklou překážku proudit a hromadí se. Dochází tak k otoku končetiny, která je citlivá a bolestivá, objevuje se kožní zarudnutí a zvýšení teploty. Vznik krevní sraženiny může být způsoben hned několika faktory - poškozením cévní stěny v důsledku prodělaného úrazu nebo častého používání injekční jehly, dlouhodobá nepohyblivost, poruchy krevní srážlivosti, srdeční, plicní a nádorová onemocnění či křečové žíly. Postiženi však mohou být obézní nebo starší lidé, těhotné ženy i ženy užívající hormonální antikoncepci. Nejčastěji vzniká zánět hlubokých žil v oblasti dolních končetin.


Krevní sraženina, neboli trombus, může být vedena malým krevním oběhem až k plicním cévám. Pokud některou z nich ucpe, dojde k rozvoji plicní embólie, jejímž důsledkem je v lepším případě pouze dušnost, v horším navíc závratě spojené s bolestmi v hrudi, zástavou srdce a následnou smrtí. Přibližně jeden z 200 případů trombózy bývá smrtelný.

Pomineme-li odborné lékařské postupy při léčbě hluboké žilní trombózy, jako je podávání heparinu, walfarinu a jiných antitrombotických přípravků, dostáváme se k výčtu dalších preventivních opatření proti vzniku krevních sraženin v dolních končetinách a zmírnění případných následků. Mezi základní prevenci během dlouhé cesty patří pravidelné procvičování nohou a pokud možno střídání polohy při stání či sezení a časté vstávání. Dechová cvičení mají také velký význam při snižování stresu a uvolnění, stejně jako pohodlný, volný oděv. Velmi důležitý je dostatečný příjem tekutin, samozřejmě s výjimkou alkoholu, který stejně jako káva způsobuje dehytrataci organismu. Předcházet komplikacím lze v určité míře podáváním podpůrných přípravků působících proti žilní nedostatečnosti nebo přírodních prostředků (např. Detralex, Korolen a v neposlední řadě Acylpyrin).